Když nebudeš rozumět, jen se usmívej...aneb jsou emoce univerzální?

zpět


Do jaké míry jsou emoce společné pro lidi na celém světě a do jaké míry jsou naopak specifické pro danou kulturu? Odpověď na tuto a podobné otázky se snažili odborníci zjistit především studiem výrazů tváře. Poukazuje např. úsměv na fyzickou a duševní pohodu a zamračená tvář na nepohodu ve všech kulturách, nebo jsou výrazy tváře podmíněny konvencemi společnosti? Pokud by tomu bylo tak, znamenalo by to, že se základními emocemi už přicházíme na svět?

Již před téměř padesáti lety se Charles Darwin domníval, že základní emoce jsou pro všechny lidi stejné, protože představují části našeho dědictví v procesu evoluce. Výrazy tváře měli být prvotními prostředky komunikace našich předků, ještě před vznikem jazyka. Naši předchůdci vyjadřovali hněv svraštěním obočí a odhalením zubů, aby zastrašili své protivníky. I my, ještě dnes, byť mírněji, máme v tváři tento výraz, když se rozzlobíme.

Zmíněnou Darwinovu domněnku později podpořilo zjištění, že některé projevy emocí jsou skutečně vrozené. Radost, překvapení, smutek, hněv, znechucení a strach - právě tyto emoce reflektované v lidské tváři dokázali identifikovat příslušníci národů a kultur po celém světě téměř pokaždé stejně. Tyto základné emoce nejsou dokonce podmíněny ani vlivem západní kultury, co dokázal výzkum, na kterém spolupracovali lidé z kmenu Fore na Nové Guiney, kteří žijí prakticky úplně uzavření od vlivů naši západní společnosti.

Studium emocí se však neomezilo na dospělé, naopak, značná pozornost byla věnována v této oblasti miminkům z různých částí světa. I tu se potvrdilo, že základné způsoby vyjadřování pocitů nejazykově - mimikou tváře, jsou člověku vlastní, vrozené. Dítě z Čech i Bornea přichází na svět se stejnou "výbavičkou" emocí a návody, jak je vyjádřit. Dokonce i nevidomá miminka, které nikdy lidskou tvář nespatřili, umí dávat primární emoce bezchybně najevo.

Všechny lidské bytosti zjevně mají stejný "biologický program", který umí dát do souvislosti mimické svalstvo tváře se specifickými emocemi. Zároveň však na naše prožívání situací má výrazný vliv naše okolí. Z něj se učíme, co nám udělá radost, co zarmoutí, co rozzlobí, co překvapí. V některých společnostech mají lidé největší strach z duchů, v některých z válek, v jiných z nemocí... a tak je to i se radostí, smutkem, spokojeností, hněvem, znechucením a překvapením.

Naše mimika a způsoby, jakými s její pomocí dovedeme vyjádřit to, co pociťujeme, je přímo zázračná věc. Nejednou tam, kde si nepomůžeme mluveným nebo psaným jazykem, je náš výraz tváře spolehlivým prostředkem komunikace a porozumění. A především úsměv už dokázal prolomit mezi lidmi nejednu bariéru.

Autor: Michal Polakovic, zdroj: www.celostnimedicina.cz




vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz