Koktání

zpět

Thomas Jefferson, Isaac Newton, Marilyn Monroe či Winston Churchill - víte co je spojuje? V různých obdobích svého života se potýkali s koktáním. Jejich řečová vada jim však nezabraňovala v tom, aby žili plnohodnotný a úspěšný život. Pro mnoha lidí, kteří koktají, však kombinace zahanbení, ztráty kontroly nad svým řečovým projevem, může být devastujícím prvkem pro jejich sebedůvěru a sebehodnotu, cítí se být hloupými pro nekoktající majoritní společnost.
Koktání, neboli koktavost (odborně balbuties) je charakteristické opakováním hlásek, pauzami a prodlužováním v řeči. Opakování hlásek se objevuje především na prvních slabikách, nebo na těch slabikách, na kterých se udává přízvuk. Rozlišujeme při tom koktavost:
- tonická koktavost: např. m-m-maminka (jedinec, jakoby se nevěděl "rozběhnout" a zadrhne se při první hlásce)
- klonická koktavost: např. ma-ma-maminka (jedinec se zadrhává ve vyslovování určité slabiky)

Koktání obvykle začíná přibližně v období vývoje jazykových dovedností, kdy se řeč stává víc a víc komplikovanější - a to tedy v předškolním a mladším školním věku, vrchol pak nastupuje v dospělosti. U starších lidí je koktání zřídké. Někteří lidé s balbuties mají řeč v určitých situacích zcela plynulou, nebo při stejné situaci se někdy zakoktá, jindy ne, nebo při určité situaci nikdy. Je to způsobeno převážně nahromaděním tenze, frustrace, která zakoktávání může u jedince vyvolávat

Podle výzkumů v této oblasti se u lidí s balbuties zakoktávání nejvíce objevuje při vyslovování jmen lidí, mluvení do telefonu, mluvení s autoritou či nadřízeným, nebo mluvením na veřejnosti či před publikem. To všechno jsou situace, které více či méně způsobují stres či tenzi většině z nás. Natož to u lidí s koktavostí podobné situace ještě víc zvětší napětí a strach, a o to víc se pak začnou zakoktávat.
Naopak, zakoktávání se u těchto lidí zmírňuje, když si frázi zopakují, když mluví v davu nebo skupině s jinou osobou, když mluví osamotě nebo ke zvířeti, při zpěvu, při šepotu, při používání odlišného akcentu nebo dokonce při lezení po čtyř.

Koktání se objevuje čtyřikrát více u mužů/chlapců než u žen/děvčat. Když se zjišťovali příčiny, co koktání způsobuje, ukázalo se, že příčina není ani ve funkcí jazyka, hlasivek či dýchání. Lidé s koktavostí nejsou o nic nervóznější než-li jiní lidé, ne nevyhnutně mají nižší sebedůvěru a vykazují stejnou úroveň intelektu jako majoritní nekoktající společnost. Koktání je vývojová porucha. Podle některých odborníků se koktání rozvíjí z normálních chyb, které dělají všechny děti, když se učí mluvit. Avšak zatímco většina dětí se dokáže přes počáteční potíže při zvládání prvních hlásek zdárně přenést, některé děti se dostávají do začarovaného kruhu - dělají chyby v řeči a to způsobuje napětí řečových svalů z této tenze a naopak, tenze z chyb a napětí řečových svalů způsobuje chyby v řeči.
Nicméně, jasná příčina koktavosti není v současní vědě známá. Koktání v dětství může rozvinout vážnější fyzické i psychické potíže v dospělosti, jako např. dýchací abnormality během koktání, křeče hrtanu, které zapříčiní, že se během koktání nedostává do plic vzduch, artikulační problémy (křeče rtů, čelisti a jazyka; prodloužené a opakující se zvuky), sekundární chování (škubání, trhání tělem či hlavou, mrkání, grimasy v obličeji apod.) Mezi psychologické symptomy se u dospělých můžou objevovat: vyhýbání se obávaných zvuků, slov nebo situacím, při kterých se jedinec zakoktává, např. telefonování (strach před telefonováním, vyhýbání se mu atd.), nahrazování obtížných slov jinými, monotónní řeč, změna akcentu apod.
Srdeční infarkty nebo úrazy hlavy můžou zapříčinit symptomy podobné koktání. Tzv. neurologická koktavost obsahuje opakování, prodlužování a bloky v řeči, avšak neobjevují se obličejové grimasy, mrkání, strach a úzkost jako při vývojové koktavosti. Psychogenní koktavost v dospělosti začíná náhle, zejména po extrémním psychologickém stresu, zažití velmi traumatické události.
Co se s tím vším dá dělat? Je dobré nejdřív navštívit svého praktického lékaře, kteří doporučí odborné vyšetření. To ukáže, zda se jedná o skutečnou (vývojovou) koktavost nebo specifickou poruchu, např. již zmiňované úrazy hlavy, neurologická onemocnění apod. Při klasické vývojové koktavosti (tj. když se vyloučí organické poškození), při léčbě pomáhá řečová terapie, resp. logopedická cvičení.

Autor: Mgr. Michal Hanzlovský




vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz