Kolik stresu jsme schopni unést?

zpět

Termín stres dnes používáme u širokého spektra situací – když nám třeba zvoní telefon, zatímco máme na druhé lince jiný hovor, až k pocitům, spojených s enormním nárůstem pracovního přetížení nebo úmrtí milované osoby.

Co je stres
Stres můžeme chápat jako stav nebo pocit, který zažíváme tehdy, když požadavky prostředí nebo situace přerůstají naši osobní nebo sociální možnosti se s touto stresovou situací vypořádat. A přitom, každý z nás je jinak a v různé míře obdařený schopností umět se vypořádat se zátěžovými situacemi – to, co jeden umí bravurně zvládnout, druhému člověku může způsobit značnou dávku úzkosti nebo stresu. Někoho rozhodí výtka nadřízeného a vnímá to jako silnou stresovou situaci, jiný nad tím mávne rukou a situaci zvládne vyřešit jinak, jak vnitřně, psychicky, tak v rámci svých sociálních sítí a interakcí (např. konzultací s nadřízeným, ventilováním s kamarády), zaměřením se na pracovní výsledky apod.

Když se nahromadí více věcí
Svou roli zde sehrává i řetězení různých náročnějších situací, které sami o sobě nepředstavují výraznou zátěž. Když třeba nastupujeme do nového zaměstnání, je to pro nás nová a vzrušující situace, jistě spojená i s určitou dávkou očekávání, nervozity („jak se mi podaří zapadnout?, jací budou kolegové, šéf?, jak mi to půjde?, udělám dobrý dojem?“). Jistě se nám podaří se s danou situací vypořádat mnohem lépe, je-li to jediná větší změna v naším dosavadním životě, který je jinak stabilní a v pozitivním ladění. Když bychom však začínali v novém zaměstnání a zároveň se stěhovali do nového bydlení, zatímco je náš životní partner hospitalizovaný nebo nemocný a na byt máme uloženou hypotéku, pak už může být horší se s tímto „balíčkem“ vypořádat.

Zátěžové situace
Člověk během běžné každodenní rutiny někdy musí zvládat větší nebo menší zátěžové situace spojené s prací, školou, rodinou, chodem domácnosti a různými jinými situacemi, mezi kterými musí umět balancovat, třídit je do priorit, některé řešit hned, jak se objeví, u jiných si naplánovat řešení na později (a nezapomenout na ně). Naše vnitřní struktura osobnosti a povahové rysy nám v mnohém můžou být nápomocny, kdy nám třeba naše vlastnost systematičnosti, umění si zachovat „chladnou hlavu“, komunikační dovednosti a jiné naše vlastnosti můžou pomoci zvládat různé každodenní povinnosti. Větší míru stresu však může prožívat jedinec, který má víc tendence k úzkosti, sociální plachosti, a třeba i taková činnost, jako je jít si koupit jízdenku do přeplněné haly vlakového nádraží, může pro něj znamenat ohromnou psychickou zátěž.

Kolik stresu jsme tedy schopni zvládnout?
Podle své známé teorie životních událostí sestavili T. H. Holmes a R. H. Rahe dotazníkovou metodu měřící hlavní stresogenní životní události. Chtěli tím zjistit, do jaké míry se stres podepisuje k rozvinutí různých zdravotních komplikací a tělesných nemocí. Sestavili tak žebříček 43 různých typů zátěžových situací a seřadili je od té nejvíce stresující až po tu, která z dané skupiny situací vyvolává nejmenší stres. Každá ze stresogenních situací má tedy různou „váhu“. Čím víc některé z daných událostí člověk zažívá, a čím mají vyšší hodnotu, tím se zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí nějaké zdravotní komplikace na úrovni somatického zdraví.

Každý reaguje různě
Opět je potřeba podotknout, že každý z nás jsme jiný a na různé situace reagujeme odlišně. Proto i toto měřítko slouží především k identifikaci potenciálního rozvinutí potíží spojených se stresem na úrovni somatického a psychického zdraví - vysoký krevní tlak, poruchy kardiovaskulárního systému, žaludeční vředy, deprese, úzkostní poruchy, osobnostní nebo vztahové potíže apod.)

Škála stresu
Pro zjištění míry psychické zátěže vyberte ze seznamu životní události, které jste za posledních 12 měsíců zažili a sečtěte jejich hodnoty. Když jste například některou situaci za poslední rok zažili dvakrát, připočtěte ji taky do seznamu dvakrát.

alt. text


Vyhodnocení:
Sečtěte celkovou hodnotu za jednotlivé události, které jste za poslední rok zažili.

Skóre vyšší než 300 Máte vysokou (80 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu;
Skóre 150 – 299 Máte střední (50 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu;
Skóre do 150 Máte mírnou (30 %) pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu.

Jak bojovat proti stresu?
Když vám vyšel výsledek v hodnotách střední nebo vysoké úrovně rizika rozvinutí zdravotních komplikací způsobených stresem, je na místě o sebe víc dbát, a vyhýbat se dalšímu hromadění jiných krizových nebo zátěžových situací. To se však často mnohem snadno řekne, než udělá. Situace, jako je stěhování, odchod do důchodu, odchod dítěte z domu za studiem nebo jiné, jen stěží můžeme ovlivnit. Co však můžeme v podobných situacích dělat, je naučit se posilovat naše vlastní schopnosti řešit konflikty, zátěž, naučit se používat obranné a pozitivní způsoby k vypořádávání se s povinnostmi, nebrat si na sebe přílišný počet úkolů a umět je delegovat, naučit se odpočívat, relaxovat, věnovat se svým koníčkům, setkávat se s blízkými, přáteli.

Zdravotní důsledky
Je potřeba si pamatovat, že stres může podnítit vznik různých vážných zdravotních problémů i úmrtí, např. v důsledku selhání srdce, potíží s kardiovaskulárním systémem apod. V případě výrazných nebo déletrvajících potíží je vhodné kontaktovat odborný zdravotnický personál, lékaře nebo ambulanci klinické psychologie.

Proti stresu můžete vyzkoušet také přírodní přípravky.



Zdroj: www.celostnimedicina.cz



vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz