Lžičku medu, honey?

zpět

Dokáže zpříjemnit ráno i pomoci tělu; péče jeho výběru se vyplatí...

Nejlepší je přímo od včelaře: v asijských medech bývají stopy antibiotik, produkty v obchodní síti sice nekrystalizují, ale bývá v nich méně enzymů a vitamínů.

Podzimní slunce prosvětluje nazlátlý plát, na kterém se vláčně převaluje koule z tmavých tělíček. "Mají v těle zásobu pylu, aby přežily zimu. Skoro se nehýbou, aby šetřily energii," vysvětluje nad jedním ze stovky svých úlů Jan Jindra z Roudnice nad Labem. Zvedá jednu včelu a pouští ji z dvaceticentimetrové výšky. Křídla se téměř nehnou, dělnice dopadá do měkkého, mezi své souputnice. "Skončila jim sezóna," usmívá se Jindra.

Včely čeká do jara odpočinek, plody jejich letošní práce se naopak dávají do pohybu: pro spotřebitele hlavní medová sezóna právě začíná. Nazlátlá hmota jde nejvíc na odbyt na podzim a na začátku zimy: s první vlnou nachlazení a viróz se lidé hromadně obracejí k jednomu z nejoblíbenějších přírodních léčiv. "To je na kašel," vysvětlovala minulý čtvrtek před regálem s medem v jednom z pražských Albertů mladá žena zahraničnímu příteli. Nebyli jediní, kdo v tu chvíli med do nákupního košíku ukládal.

Na spaní, na revma...

O blahodárných účincích medu pochybuje málokdo: sir Edmund Hillary jej táhl během legendárního výstupu v roce 1953 na Mt. Everest, mlékem s medem si kurýroval nachlazení i někdejší ruský prezident Boris Jelcin. Egyptští faraóni si jej pro jistotu brávali až na věčnost. Na Valašsku se říká, že když nepomůžou med, česnek a slivovice, je čas si chystat papírové boty.

Podle bylinkářských tradic by na některé neduhy měly zabírat konkrétní druhy medu. "Akátový léčí potíže se zažíváním a pročišťuje ledviny, malinový pomáhá proti chřipce, lipový zahání nespavost a stres, pohankový působí preventivně proti křečovým žilám, pampeliškový proti revmatismu...," jmenuje Pavla Kurková z Bylinářství a kořenářství u sv.Jana v Pardubicích. Obsah polic v její apatyce vypadá jako ztělesnění čínského přísloví, které říká, že med sto nemocí léčí a tisíce nemocem předchází.

Léčivé účinky medu přiznává i praktická lékařka a včelařka v jedné osobě, Jana Hajdušková. Lžička večer podle ní pomáhá proti nespavosti, pacientům při chemoterapii díky vysokému obsahu železa zlepšuje krevní obraz a může nahradit i minerálové preparáty: kromě selenu obsahuje všechny důležité stopové prvky. Lékařka však účinky medu nechce přeceňovat. "Je to potravina či potravinový doplněk s léčivými účinky  ne lék," říká. Podobně to vidí i včelař Jan Jindra: "Med může být prevence, ne medicína. V době nemoci už je na med pozdě," tvrdí. Citlivou sliznici podle něj může samotný med pylem a kyselinou mravenčí dokonce dráždit.

Lepivá láska
Med díky svým povzbuzujícím účinkům nemusí pomáhat jen při nachlazení, ale podle některých i při nedostatku vášně: patří totiž k potravinám, jež jsou odpradávna považovány za afrodiziaka. Stružka medu, kterou Mickey Rourke lije na jazyk Bassingerové ve snímku 9 a ˝ týdne, je jenom slabým odvarem toho, co se se zlatavou hmotou dělávalo v minulosti.

Již Kamasútra doporučuje potřít některé části partnerova těla medem a pak jej jazykem pomalu slízat. Masáž směsí medu a oleje je prý ideální předehrou, která muže zbaví celodenního stresu a zároveň mu dodá sílu k noci plné vášně.

Není divu, že med byl také základem některých nápojů lásky. Za jeden z nich byla ostatně považována samotná medovina. Její popíjení starým Peršanům během líbánek (odtud anglické honey moon) mělo zaručit dost sexuálního apetitu ke zplození potomka. Kombinace alkoholu a koření zmenšila rozpaky novomanželů, zatímco vitamin B a aminokyseliny podpořily plodnost.

Louka versus les

Všechny barvy medu
Med se podle původu dělí na květový (nazývaný také nektarový) a medovicový (někdy též lesní). První pochází z nektaru květů, druhý včely tvoří ze stromové mízy, která prošla trávícím traktem mšic a červců parazitujících na některých rostlinách. Oba druhy se vyskytují v řadě odstínů a chutí. Květový med se rozděluje ještě podle rostlin, z nichž pocházel nektar.

Akátový - téměř bezbarvý med, s lehkým žlutozeleným nádechem. Má řidší konzistenci a jako jeden z mála medů zůstává dlouhou dobu tekutý.
Hlohový - vzácně se vyskytující pochutina jasně žluté barvy je typická ořechovou vůní i chutí.
Jetelový - nažloutlá tekutá hmota sněhobíle krystalizuje a dá se poté krájet na kostky jako máslo. Je skvělá pro pastování, velké oblibě se těší v severní Americe.
Kaštanový - tmavě žlutá až hnědá hmota patří mezi méně obvyklé medové speciality. Je bohatá na enzymy a krystalizuje až po delší době.
Levandulový - delikátně trpká chuť, jemná krystalizace a éterická vůně po modrých kvítcích nejčastěji vzniká na polích Provence.
Lipový - jantarově nazlátlá barva a výrazná vůně lipových květů jsou charakteristické pro jeden z nejkvalitnějších tuzemských medů. Krystalizuje do hrubších struktur.
Medovicový (lesní) - je tmavší než nektarový: od červenohnědý po tmavý se zeleným nádechem. Až na výjimky (modřínový) zůstává dlouho tekutý. Nejčastěji pochází ze smrku, jedle, borovice, dubu, lípy a javoru.
Pampeliškový - sytě žlutá barva připomíná květy, z jejichž pylu vznikl. Má příznivé účinky na činnost ledvin, jater a žlučníku.
Pohankový - nepříliš příjemné pryskyřičné aroma a tmavší, hnědá barva, z pohankového medu dělají dobrou surovinu pro pečení. Perníky s přídavkem pohankového medu navíc zůstávají dlouho vláčné. Populární je především v Polsku a na Ukrajině.
Řepkový - má vysoký podíl glukózy, což způsobuje rychlou krystalizaci v tvrdou bílou hmotu. V tekutém stavu je jasně žlutý. U nás patří k nejrozšířenějším.
Slunečnicový - krémová masa v barvě žloutků rychle krystalizuje. Má vyšší obsah vitamínu A, díky tomu posiluje zrak.
Vřesový - kořenitá vůně, želatinová struktura a zlatočervená barva z něj dělají jeden z nejexotičtějších evropských medů. U nás se jej produkuje málo, typický je pro Španělsko, Portugalsko, Skandinávii, Británii či Bretaň.
V subtropech je možné se setkat také s medem citrusovým či kávovníkovým, pro Mexiko je typický med z pylu mimóz, pro Austrálii eukalyptový. Na svazích jižních Karpat vzniká kořenitý koriandrový med. Ten má, se svou hnědožlutou barvou, poměrně vysokou hodnotu Pfundova indexu, jímž se popisuje barva medu. Škála se pohybuje od vodojasné po hnědočernou.

Řady sklenic se žlutavou hmotou vyskládané v policích supermarketů nepřipomínají divočejší stránku medové historie ani vzdáleně. Cudně také často informují z čeho že vlastně jsou. Pod nápisem Český výrobek se lze nezřídka menším písmem dočíst podstatnou informaci, že výrobek je "směsí medu ze zemí ES a ze zemí mimo ES".

Typů medu jsou desítky. Sklenice s označením květový med by měly obsahovat přírodní koncentrát nektaru z květů rostlin, který obsahuje povzbuzující látky, jako éterické oleje a rostlinné hormony; díky tomu je ceněn v lidovém léčitelství. Prodávají se jak jednodruhové květové medy (dostatek je na našem trhu třeba akátového nebo řepkového), tak obvyklejší směsi, jako třeba Med luční.

Medovicový med mívá tmavší odstín, který způsobují barviva obsažená v míze dřevin, z níž pochází. V porovnání s květovým obsahuje víc minerálních látek a stopových prvků. Díky silicím má navíc charakteristickou lahodnou chuť. Přestože je jeho cena u nás vyšší než květového, chovají jej tuzemští zákazníci ve větší oblibě. Právě jeho popularita vede k výrobě padělků; ty občas odhalí Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Za medovicový med bývá vydáván třeba levnější řepkový, který je sice světlý, ale pokud se několikrát zahřeje, získá díky karamelizaci tmavší barvu.

Dalším problémem, který inspekce sleduje, je "nastavování" medu cukrem a sirupy vyrobenými na bázi kukuřice či cukrové třtiny. To bývalo v dřívějších letech časté zejména u medů z jižní Ameriky a Asie. V těch navíc inspektoři v několika případech našli stopy antibiotik. Roj, který med nasbíral, tak byl podle všeho léčen na včelí mor. Pokud se tato choroba vyskytne u nás, musejí se včely i úly spálit: v Asii se včelstva přeléčí a stopy antibiotik tak putují s medem do lidského organismu.

Do čajů s rozvahou
Ani když med pochází z místních luhů a hájů, nemusí mít spotřebitel vyhráno. Někteří výrobci med zahřívají na vyšší teplotu, aby zabránili jeho krystalizaci. "Mezi lidmi přetrvává názor, že zkrystalizovaný med není v pořádku a někteří výrobci na to slyší: zahřáním se krystalizace zpomalí," říká Jindra. "Jenže jakmile med ohřejete nad pětačtyřicet stupňů, zlikvidujete enzymy, které obsahuje. Stává se z něj mrtvá hmota." Stejné účinky má na med dlouhodobé vystavení slunečnímu záření, v mikrovlnné troubě živá složka medu "zhasne" během několika minut. Med by se ze stejného důvodu neměl přidávat ani do čaje či mléka hned po uvaření.

Krystalizace je přitom přirozený proces, který způsobuje jedna z jeho složek: glukóza (hroznový cukr). Medy, které mají vysoký podíl, procházejí krystalizací už i tři dny po stočení. "Kdo chce mít med tekutý, ať jej třeba položí přes noc na radiátor - tam nebude teplota vyšší než nějakých pětatřicet stupňů a do rána je rozpuštěný," radí Jindra. Další možností, jak se vypořádat s krystalizací je pastový med. Hmota, kterou včelař během procesu krystalizace mechanicky míchá, již zůstane v podobě krémové pasty a krystaly se v ní dále netvoří.

Z úlu do trouby
Baklava - velmi sladký moučník původem z Arménie, za svůj jej považuje většina balkánských států. Připravuje se z těsta zvaného "filo" (dá se nahradit listovým), které se proloží směsí sekaných ořechů spojených rozpuštěným máslem a medem. Konkrétní podoba zapečené delikatesy se liší podle regionu. Například v Albánii máslo nahrazují sádlem, v některých částech Turecka zase směs ořechů nahrazují pistáciemi.
Gingerbread (zázvorový chléb) - jedna z nejoblíbenějších delikates servírovaných v Anglii k čaji o páté. Jde vlastně o upečenou směs tekutého medu, chlebových drobků, zázvoru a koření. Když se do gingerbreadu přidá drcený černý pepř, zvýrazní to zázvorovou chuť.
Jidášky - velikonoční sladkosti z kynutého těsta s přídavkem medu se v českých zemích tradičně sypaly mákem. Černá semínka symbolizovala peníze: kdo chtěl být bohatý, tak jidášky mákem nesypal, ale obaloval.
Medovník - staroslovanský recept, jehož základem je těsto z medu, másla, cukru a octa. V kombinaci s krémem ze zahuštěného mléka a másla jde o energeticky vydatný dezert.
Torrone - medový nugát patří k tradičním sicilským pochoutkám, prodává se s pistáciemi či mandlemi. Dřív bývalo torrone vánoční dobrotou, dnes už se prodává celý rok.

Pastovou variantu nabízí většina včelařů, kteří med prodávají takzvaně "přes plot". Ti v tuzemských podmínkách představují zřejmě nejzajímavější cestu, jak k medu přijít. Narozdíl od oficiální distribuční sítě mívají výběr jednodruhových specialit, medy neničí zahříváním a někteří ve sklepě skrývají i lahodnou domácí medovinu. Zanedbatelné není ani cenové hlediska. Zatímco třeba v sousedním Německu jsou supermarketové medy o dvacet procent levnější než podomácku prodávaná, u nás je tomu naopak.

Z úlu do trouby
Baklava - velmi sladký moučník původem z Arménie, za svůj jej považuje většina balkánských států. Připravuje se z těsta zvaného "filo" (dá se nahradit listovým), které se proloží směsí sekaných ořechů spojených rozpuštěným máslem a medem. Konkrétní podoba zapečené delikatesy se liší podle regionu. Například v Albánii máslo nahrazují sádlem, v některých částech Turecka zase směs ořechů nahrazují pistáciemi.
Gingerbread (zázvorový chléb) - jedna z nejoblíbenějších delikates servírovaných v Anglii k čaji o páté. Jde vlastně o upečenou směs tekutého medu, chlebových drobků, zázvoru a koření. Když se do gingerbreadu přidá drcený černý pepř, zvýrazní to zázvorovou chuť.
Jidášky - velikonoční sladkosti z kynutého těsta s přídavkem medu se v českých zemích tradičně sypaly mákem. Černá semínka symbolizovala peníze: kdo chtěl být bohatý, tak jidášky mákem nesypal, ale obaloval.
Medovník - staroslovanský recept, jehož základem je těsto z medu, másla, cukru a octa. V kombinaci s krémem ze zahuštěného mléka a másla jde o energeticky vydatný dezert.
Torrone - medový nugát patří k tradičním sicilským pochoutkám, prodává se s pistáciemi či mandlemi. Dřív bývalo torrone vánoční dobrotou, dnes už se prodává celý rok.

Zdroj: www.foodlife.cz




vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz