Minerální látky

zpět

Nezbytnou součástí naší výživy jsou také minerální látky. Náš organismus je nutně potřebuje, nedokáže si je sám vytvořit. Minerální látky přijímáme do těla potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého organismu. U mnoha dospělých, ale i dětí dochází k jejich nedostatku, a to zejména špatnou výživou. Nejde totiž jenom o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale také o jejich vzájemný poměr.

Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.

Vápník: ( Ca)
je nejhodnotněji zastoupeným minerálem v našem těle, zejména v kostech a zubech. Nízký příjem vápníku ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. Dostatečný příjem vápníku je potřeba pro chemickou rovnováhu v těle. Podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve.

Zdroje:
luštěniny ( zvláště sója ), tmavozelená zelenina ( brokolice, kapusta, špenát ), mák, lískové a vlašské ořechy, mandle, sezamová a slunečnicová semena, klíčky, mléčné výrobky.

Hořčík: ( Mg )
reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňovat glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře. Hořčík je antistresový činitel, působí protialergicky, protizánětlivě a antitoxicky. Ale většina lidí a tím hůře i dětí má hořčíku nedostatek. Je to obvykle způsobeno tím, že k látkové přeměně cukru a výrobků z bílé mouky využívá organismus právě hořčík. A tak se jeho množství v těle dramaticky snižuje. I z tohoto důvodu by se měly dětem omezit sladkosti na rozumnou míru. Nedostatek hořčíku se projevuje křečemi ve svalech ( lýtkách ), závratěmi, nervozitou, střídáním průjmu se zácpou, tikem v oku. Na zvýšený přísun hořčíku je třeba dbát u dětí zejména v období rychlého růstu, při výkonnostních sportech a při déle trvajícím stresu. Také období těhotenství a kojení se bez většího přísunu hořčíku neobejde. Pro dobrou aktivaci hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a vápníku. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2.

Zdroje:
zelená listová zelenina, luštěniny, různá semínka, ořechy, celozrnné obiloviny a výrobky z nich, pšeničné klíčky, jablka, ryby, klíčky.



Fosfor: ( P )
podílí se společně s vápníkem rozhodující měrou na stavbě kostí a zubů. Až 80% tělesného fosforu je uloženo v kostech a zubech. Fosfor se také účastní v organismu na biochemických reakcích, a to při transportu mastných kyselin a tuků, dále při syntéze fosfolipidů ( lecitinu ) pro přenos nervových impulsů. Je také velmi důležitý pro funkci mozku a nervů.

Zdroje:
ryby, luštěniny, ořechy, maso, vaječný žloutek, mléčné výrobky.

Sodík ( Na ) a draslík ( K ):
oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména svalu srdečního. Stimuluje duševní činnost. Následkem vyššího příjmu sodíku v potravě ve formě soli může být vysoký krevní tlak a dochází i k vyšší zátěži ledvin. Dokonce zvýšený obsah soli ve stravě kojenců už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění ( proto dětem nesolíme jídlo do 2,5 let věku ). Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle. Mnohé enzymy potřebují ke své funkci draslík. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, slabostí, zácpou, nespavostí a dochází k poruchám srdečního rytmu.

Zdroje:
draslík - brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy
sodík - sůl

Železo: ( Fe )
zabezpečuje dýchání buněk, bez železa by se buňky zadusily. Má zásadní význam pro stavbu a funkci hemoglobinu ( červené krevní barvivo v červených krvinkách, které mají za úkol přenos kyslíku v organismu). Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Při nedostatku železa ve výživě dětí vzniká chudokrevnost ( anémie ) s průvodními jevy jako jsou bledost, bolesti hlavy, malátnost, únava. Naopak dostatek železa zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Železo ničí mléko ( takže když vaříme např. Špenát obvyklým receptem s mlékem, naše tělo nevyužije žádné železo z něho. Raději místo mléka použijeme vodu ). Mezi přísunem železa a vitamínu E musí být 12ti hodinová pauza.

Zdroje:
vnitřnosti, maso, luštěniny, listová zelenina, vaječný žloutek, celozrnné obiloviny, kopřiva, meruňky.

Síra: ( S )
síra je v lidském těle obsažena v bílkovinách, a to v aminokyselinách cysteinu, methioninu a taurinu. Podílí se také na detoxikaci organismu.

Zdroje:
vejce, mléčné výrobky, luštěniny, maso, ořechy.

Zinek: ( Zn )
je součástí mnoha enzymů, které se podílejí na štěpení bílkovin. Podílí se na tvorbě inzulinu a prodlužuje dobu jeho působení v těle. Je součástí oční duhovky a účastní se funkce zraku. Zinek musí být podáván s vitaminem A, aby se vstřebal. Je to účinný ochranný prvek před rakovinou. Jeho nedostatek může vést k nedostatečnému vývoji a poruchám pohlavních žláz. Při nedostatku zinku se zvyšuje chuť na sladkosti. Je důležitý k léčbě alergií a kožních onemocnění.

Zdroje:
dýňová semena, ústřice, slanečci, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny, cibule, vejce.

Selen: ( Se )
je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo odstraňováním volných radikálů a peroxidů. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty. Spolu s vitamínem E nás taky chrání před negativním působením těžkých kovů. Selen je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou funkci srdce a zvyšuje imunitu organismu. Cukr totálně ničí selen v organismu. Nedostatek selenu v mateřském mléku může zapříčinit smrt kojence.

Zdroje:
kukuřice např. Ve formě lupínků, pšeničné klíčky, cibule, semena, plody moře, luštěniny, celozrnné obilniny a výrobky, vejce, chřest. Obsah v jednotlivých produktech kolísá dle množství selenu v půdě.

Křemík: ( Si )
je nezbytný pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti. Má vliv na správnou tvorbu pojivových tkání a chrupavek. Je velmi důležitý pro krásnou a zdravou pleť, nehty, vlasy.

Zdroj:
přeslička rolní, truskavec, pýr, celozrnné obiloviny, pektin ( jablečná vláknina ).

Chrom: ( Cr )
je hlavní složkou faktoru, který je nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Nedostatek chromu v organismu se připisuje na účet vysoké konzumaci rafinovaného bílého cukru a bílé mouky v naší stravě. Chrom potřebujeme pro růst, je důležitý pro posílení obranyschopnosti organismu.

Zdroj:
lesní plody, celozrnné obiloviny, maso pivovarské kvasnice, ořechy, melasa, pšeničné klíčky, řeřicha.

Jód: ( J )
jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Jód urychluje metabolismus živin. Dostatek jódu zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Dostatečný přísun jódu v těhotenství je nezbytný, protože u plodu ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj. Nadměrný přísun jinak velmi zdravého kyselého zelí snižuje jód v těle.

Zdroj:
jodidovaná sůl, třešně, višně, mořské řasy a ryby, řeřicha.

Fluór:( F )
je důležitý pro zdravé zuby a také nezbytný pro tvorbu tvrdých a silných kostí.

Zdroj:
fluoridovaná voda, mořské ryby a výrobky z nich, černý čaj.

Měď: ( Cu )
je důležitá pro tvorbu červeného krevního barviva, podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání.

Zdroj:
luštěniny, játra, rozinky, listová zelenina, ořechy.

Mangan ( Mn ) a Vanad ( V ):
jsou nezbytní pro mineralizaci kostí, zasahují do metabolismu živin.

Zdroj:
Mangan - ořechy, borůvky, jahody, luštěniny, kakao, zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny.
Vanad - luštěniny, celozrnné obiloviny.

Kobalt: ( Co )
je součástí vitaminu B12, hraje velkou roli v procesu krvetvorby.

Zdroj:
játra, celozrnné výrobky.

Molybden ( Mo ) a Nikl ( Ni ):
jsou součástí enzymů.

Zdroj:
Molybden - fazole, celozrnné obilniny, pšeničné klíčky, tmavozelená zelenina.
Nikl - obilí, ořechy, kapusta, brokolice.

Germanium: ( Ge )
posiluje imunitní systém.

Zdroj:
česnek, žen-šen.

Bór: ( B )
stimuluje růst u dětí.

Zdroj:
brokolice, švestky, sójové boby, ořechy, datle, mandle.

Autor: Simona Grygárková, Dis.; použila jsem poznatky p. Momčilové, J. Janči a své.




vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz