Móda podle idolů

zpět

Když fotbalista David Beckham změní účes nebo barvu džín, udělají to za pár týdnů miliony mužů po celém světě. Když na sebe Madonna navlékne maskáče, budou je brzy nosit miliony žen. Oni dva udávají módní trendy v zahraničí. Kdo ovlivňuje mladé Čechy?
Šéfové oděvní firmy nemohli vybrat lépe, když do své reklamní kampaně zaplatili Annu Geislerovou.

Herečka, kterou téměř každý zná. Mladá, pohledná, svérázná. Ale hlavně: v Česku není žena, která by byla v oblékání nápaditější. "Aňa je dáma vamp," říká módní návrhářka Beata Rajská. "Je hravá, což nám Čechům trochu chybí. Odlišuje se, má cit a nebojí se zkoušet novinky. Když někdo řekne, že je v módě žlutá, ona jde a vezme si červenou."



geislerova


Geislerová má v módě náskok. S trochou nadsázky je u nás tím, čím ve světě Madonna. Ale opravdu jen s trochou nadsázky - na slavnou zpěvačku totiž nikdo nemá. Kdyby deset jejích kolegyň vybralo ze svého šatníku nejlepší kousky, Madonna bude stejně vypadat lépe.

To ona zavedla do světa módy kalhoty zvané bokovky, začala nosit maskáče a svého času se oblékala jako kovbojka. Ona a po ní zbytek světa. "Ve vnášení nových prvků je absolutní modla. Kamkoliv přijde, vypadá stylově," tvrdí Beata Rajská.

Návrháři sami o sobě módní trendy neurčují. Mohou sice vymyslet stovky druhů oblečení, mohou pracovat pro světové značky Hugo Boss, Versace nebo Kenzo, ale dokud si jejich model neobleče slavná osobnost, jako by neexistovali.



Stačí se každý rok podívat na předávání filmových Oscarů. Sharon Stoneová, Julia Robertsová, Nicol Kidmanová. Skoro jako by soutěžily, o čí róbě se bude víc mluvit.

U nás se Geislerové přibližují zpěvačka Dara Rolins nebo modelka Simona Krainová. A pánové? Nic moc. "Žádné módní vzory typu Davida Beckhama, Brada Pitta nebo Robbieho Williamse nemáme," prohlašuje vizážista Zdeněk Fencl.

Stylem oblékání se vymyká snad jen Jiří Korn, ale jeho móda je příliš extravagantní na to, aby ji někdo kopíroval. Mladí muži se proto zhlédli v účesu a v oblečení někoho jiného. "Módu teenagerů ovlivňuje nejvíc asi moderátor Leoš Mareš," tvrdí návrhářka Rajská.



V sobotním pořadu Eso na Nově září Marešovo oblečení světlými barvami. Zelená nebo červená mikina s nápisy, modré džíny a bílé sportovní boty. Přesně to se nosí. Po ulicích se míhá i mnoho mladíků s podobným účesem, tedy s vlasy po stranách vystříhanými na pár milimetrů a uprostřed natuženými do špičky.

V oblékání si Mareš nechává radit od odborníků. Každý týden mu stylistka vypůjčí na natáčení Esa osm druhů oblečení, on ho zkombinuje, a když se mu něco hodně líbí, po vysílání to zaplatí a odnese domů. "Za rok si takhle koupím asi patery džíny a šest triček," popisuje.



Punk podle Beckhama

Soudit, co je a co není v módě, se v dnešní době téměř nedá. Letí všechno, osmdesátá léta stejně jako padesátá. "V módě je nekonečno," říká stylistka Hana Kopecká, která oblékala zpěváky v soutěži Česko hledá SuperStar.

I její práce mohla ovlivnit tisíce mladých lidí. Do čeho navlékla Šárku nebo Sámera, to každý týden viděly přes tři miliony diváků. Kopecká si v Praze vyhlédla čtyři desítky nejlepších obchodů a oblečení z nich skládala dohromady. Něco si nechala ušít a něco objednala ze zahraničí.

"Měla to být móda uvolněná. Kalhoty, tenisky, trika, mikiny. Vybírali jsme podle písniček, ale taky podle toho, kdo si co mohl dovolit. Jestli bude lepší nohy odkrýt nebo zakrýt, jestli odhalit bříško a podobně," popisuje.


Výsledek? "Trochu nuda, oblečení v SuperStar mě ničím nepřekvapilo. Byly to jen věci, které se normálně nosí," tvrdí Zdeněk Fencl. "Jistě, nemuselo se to líbit všem. Ale byla to soutěž ve zpěvu, ne v módě. Soutěžící se museli cítit dobře, ne aby se báli vyjít před lidi," říká Kopecká.



Zjednodušeně lze říct, že současnou módu ovládají pestré barvy. Žlutá, zelená, červená, modrá, plno vzorů, obrázků a doplňků, jako jsou mašle a korálky. "Ale nejsme v tom tak odvázaní jako cizinci," prohlašuje Rajská. "Češi se stydí zkoušet novinky," dodává Fencl.

Že jsme v módě o pár měsíců pozadu, je vidět hlavně v účesech. Před třemi lety se fotbalista David Beckham nechal ostříhat do stylu punk. Pár týdnů na to se stačilo projít ulicemi Londýna a vlasy natužené do kohouta měl mezi mladými muži každý druhý. Napilno měli i kadeřníci v Japonsku a Koreji, kam se tehdy fotbalista chystal na mistrovství světa.

Pár odvážlivců začalo nosit punk i u nás. Než se však rozšířil, stačily Beckhamovi narůst dlouhé vlasy a dnes už je má dohola. "Když má kadeřnice přestala nabízet kohouty, všichni je najednou začali chtít," vzpomíná vizážista Fencl. "To samé ženy: když si v zahraničí vlasy žehlily, u nás si je foukaly. Teď venku letí vzdušné účesy a v Česku se žehlí. Nebo doplňky, jako jsou třeba potítka. Když je muži přestávali nosit ve světě, začala se objevovat u nás."



Proč jsme v módě pozadu

Když po ulici kráčí parta Italů, Angličanů nebo Němců, téměř vždy je poznáte na první pohled. Odmala jsou vychováváni k tomu, aby vypadali dobře. "Jsou vždy upravení a hned je můžete vyfotit do módního časopisu," říká Fencl. "Češi zapomínají na nešvary. Špinavé boty? To by se u cizinců nikdy nestalo. Jsme tak na sedmdesáti procentech."

Právě herečka Anna Geislerová by mohla být v oněch časopisech taky. Nebojí se výrazných střihů, barev, baretů a klidně si dá do vlasů růži nebo čelenku. To samé Leoš Mareš. "Když nosil kožichy, šel proti všem postupům," vzpomíná Beata Rajská. "Všichni ho kritizovali a on si koupil další. To je drzost, která nám ostatním chybí."

"Jenže módní hit se z toho nestal," připomíná Fencl. "Kožichy byly výjimečné, ale že byste v nich začali potkávat lidi na ulici, to ne."



Je to především Praha, která se může rovnat s módním světem. Jezdí sem nejvíc zahraničních turistů, kteří mohou být vzorem, a je tu nejvíc obchodů. Přesto je výběr menší než za hranicemi. Mnoho značek u nás vůbec neprodává oblečení pro muže (například H&M), chybí nám prodejny se středními cenami (například GAP) a v těch ostatních se prodejci bojí objednat trochu výstřednější zboží, kterého je ve světě dostatek.

Problém může být i v ceně, věci od stejného výrobce stojí v Česku téměř stejně jako například ve vyspělejším Německu. Kdo ale hledá, může vypadat dobře i bez většího utrácení. Právě Geislerová se netají tím, že občas nakupuje v second handech nebo v levných oděvech. "Hezké věci se dají sehnat za pár stovek," prohlašuje i Leoš Mareš. "A nemusí být značkové," dodává vizážista Fencl.

Jeden dobrý prvek, například boty, vám podrží zbytek oblečení. To pak může stát pár korun. "Když s někým mluvíte, nesmí ho na vás nic rušit," radí Beata Rajská. A netýká se to zdaleka jen oblečení a účesu. Při jednání může být rozhodující i barva diáře nebo odstín rtěnky.



Co se nosí

- pestré barvy (jasně zelená, žlutá, červená, tyrkysová, modrá...)

- muži rozhalenková trika, švédské košile, ležérní kabátky, trika bez rukávů, tříčtvrteční kalhoty, dámy kalhoty po kotníky, rozšířené sukně (styl filmu Pomáda)

- džínová móda

- mašle, korálky, výšivky, potisky (motýli, květy...)

- retro sportovní boty (značky Puma, Adidas, Nike, Reebok), skate-boty, pantofle (i do společnosti), vietnamky

- účesy spíš ležérní, rozcuchané, ne přeupravené, patky styl Beatles, dámy volné bohaté vlasy (styl 70. léta, filmy s Belmondem)




Když módě vládly televizní hlasatelky

Za minulého režimu se moderní móda točila výhradně kolem časopisu Burda a nakupování v Tuzexu. Přece jen však bylo v Československu několik žen, které byly napřed, měly vždy krásné šaty a udávaly trendy. Televizní hlasatelky. "Měly jsme speciální návrhářky, které nám šily šaty v módních závodech," vzpomíná populární Saskia Burešová.

Do televize chodily stovky dopisů. Divačkám nejprve vadilo, že jsou hlasatelky zabírány jen v obličeji. "Chceme vidět, jakou má paní Retková blůzku." Kamery ustoupily do pasu, ale ani to nestačilo. "Proč nám neukážete, jakou má paní Skarlandtová k té halence sukni?"

Postupně se hlasatelky začaly objevovat na obrazovce celé, ale reakcí neubývalo. "Jednou jsem měla černé šaty s výstřihem a volánem," popisuje Burešová. "Přišlo mi tenkrát tolik dopisů, že jsem sedla ke stolu a malovala nákresy, aby divačky mohly šít."

V 80. letech dostávaly hlasatelky na oblečení dvacet tisíc korun ročně. Byly to slušné peníze, ale šaty si nechat nemohly. Během roku střídaly několikery halenky a sukně, s výjimkou tří nejdůležitějších služeb. "Na Štědrý den, Boží hod a silvestra nám návrhářky vždy ušily úplně nové šaty. Nejhezčí," říká Burešová.


zdroj:idnes.cz







vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz