Psychologie štěstí

zpět

Mnoho lidí si myslí, že ví, co je udělá šťastnými. Mnohým naběhne automaticky... "Peníze" Ukazuje se, že vyjímajíc extrémně chudé lidi na hranici chudoby, peníze nejsou prostředkem štěstí, jinými slovy platí: "za peníze si štěstí nekoupíme." Podle výzkumů v této oblasti se ukazuje, že až padesát procent prožívání osobního štěstí má genetický základ.

To znamená, že k tomu, do jaké míry jsme schopni pociťovat určitou úroveň štěstí, závisí na tom, jak jsme k tomu predisponováni. Někteří z nás jsou tedy "veselá kopa již od přírody", jiní se k tomu musejí pracně přepracovávat. Z desíti procent je náš pocit štěstí dán vnějšími okolnostmi, jako je také např. náš věk, osobní historie, zdraví, ale také pohlaví, rasa. Zbývajících šedesát procent prožívání osobního štěstí (čili největší část) se odvozuje od záměrné aktivity. To znamená, že šťastní budeme tehdy, když se vědomě snažíme šťastnými opravdu být a volíme k tomu ty správné aktivity a myšlenky. Čili spíše nebude šťastný ten, kdo si neustále říká "Budu šťastný pouze tehdy, když... " ale ten, kdo se drží hesla "Jsem šťastný, že... "

Samozřejmě, že genetickou predispozici k pociťování štěstí moc ovlivnit nemůžeme. Proto je dobré se zaměřit na těch zbylých šedesát procent osobních aktivit. Neutápět se v pochmurnosti, víc si všímat a oceňovat přehlédnutých věcí, které nás šťastnými můžou udělat, ale obvykle je ignorujeme (např. příjemná snídaně, milá situace na cestě do práce či do školy, pozornost ze strany blízkých apod.). Taky zde můžeme zahrnout faktory jako je dostatek spánku, sexu a blízkých vztahů či přátelstev.

Pozor však na zabijáka štěstí – tím můžou být přehnané očekávání spojené s materiálním bohatstvím a majetkem. Neplatí, že víc jmění a majetku = víc štěstí. Zatímco např. průměrnému Američanovi ze začátku století udělalo radost, že má dům a auto, dnes by mu spíše udělalo radost, mít dva domy a minimálně dvě auta. Dosadit si přitom můžete jakoukoli z většiny národností a také jakoukoli jinou peněžitou či materiální věc. Čili mnohem šťastnější může člověk být, i když s málem, jako s neustálou honbou a touhou, která ho vnáší spíše do stresu a pocitů neuspokojení. Bohatý člověk totiž víc dělá věci, které "musí" (aby třeba vydělal peníze) a naopak, nevěnuje se těm příjemnostem, kterým by se věnoval rád, ale "nemá čas". V tomto pojetí je tedy střední vrstva obyvatelstva víc blíž k pociťování štěstí – netrýzní je chudoba a na druhé straně nejsou zahlceni stresem z nepřiměřeného workoholismu.

Několik kroků ke štěstí:
Štěstí tedy obvykle přichází s vědomím a spokojeností z toho, co máme, ne z myšlenek, co nemáme nebo co chceme mít. Co nás může udělat tedy šťastnými?

•Neporovnávejte se s druhými – jak po stránce finanční, tělesné, sociální. Obvykle se beztak najde někdo, kdo je na tom líp – a to je past.
•Posilujte svoje vztahy s blízkými. Čím víc opravdových blízkých vztahů, přátel a blízkých máte, tím je pocit štěstí větší.
•Pravidelně cvičte. Prokázalo se spojení s tělesnou aktivitou a cvičením a pocity spokojenosti.
•Zabezpečte si přiměřené množství spánku, který je nevyhnutnou komponentou zdraví.
•Stanovte si dosažitelné cíle, raději víc menších a "víc při zemi" než jeden obrovský a nedosažitelný.
•Smysluplná práce a zabývání se prací, která vás baví je klíčovou taky, když si představíme, že asi třetinu života trávíme v zaměstnání.
•Zapojujte se do skupin, členství, zapište se na nějakou skupinovou volnočasovou aktivitu. Pocit, že jsem členem nějaké skupiny, nám dává pocit, že někam patříme, že máme nějakou svojí oblast, které se věnujeme. Spojit to můžete již se zmiňovaným cvičením (různé taneční kurzy, cvičení apod.)
•Nelpěte na minulosti, zejména do takové míry, která je destruktivní. Zaměřujte se spíše na přítomnost.
•Uvítejte rutinu. Výzkumy ukazují, že navzdory názoru, že lidé potřebují změnu, rozličnost a možnost výběru, ve skutečnosti to není úplně tak pravda. Čím víc máme na výběr, tím jsme ve stresu. Příkladem je např. už jen výběr z množství příchutí zmrzliny... Kterou si vybrat? Když si vyberu jahodovou, nemůžu mít čokoládovou, když si dám pistáciovou, budu mít kopřivku, ale, co když já pistáciovou právě rád, ráda... Rutina nám tedy pomáhá limitovat větší počet voleb a dává nám tak řád a pohodlnost spokojit se s tím, co známe, v čem už umíme chodit, co je nám blízké.
•Volte zlatí střednou cestu podle hesla "všeho vela škodí". Jak jsme zmiňovali dříve – šťastný není člověk, když je chudý, ale ani, když má dva domy... A aplikovat se toto heslo dá i do jiných oblastí života.
•Buďte spokojeni s tím, co máte. Závist a žárlivost nad tím, co nemáme, a co mají druzí, nás šťastnými obvykle neudělá.
•Pomáhejte druhým. Altruismus a prosociální chování může podporovat pocit štěstí, potřebnosti.

autor: Mgr. Michal Hanzlovský, zdroj: www.celostnimedicina.cz




vyhledávání Fulltextové vyhledávání


kategorie Rubriky
doporučujeme Doporučujeme



emailový zpravodaj E-mailový zpravodaj

Zadejte svou adresu pro zasílání informací o nových článcích a zajímavých tipech na nákup.


Často hledáte Často hledáte
provozuje VIVANTIS a.s.
Najdete nás na Facebooku Prodámy.cz - internetový časopis pro ženy
Prodámy.cz - internetový časopis pro ženyProdámy.cz - internetový časopis pro ženy
prozdravi.czkrasa.czparfemy.czhodinky.czsperky.czvivantis.cz