Vztahy a sex

S vášní přichází počáteční pobláznění, silné emoce, přitažlivost k partnerovi. Je to důležitá složka, prostřednictvím které „zahoříme“ citem k druhému, jsme okouzleni partnerem, chceme s ním být v těsné blízkosti. Zamilovanost má ale i další stupně.

Samota má velice zvláštní význam. Patří – stejně jako partnerství – k našemu životu. Ačkoliv máme mnoho přátel a třeba žijeme v partnerství, v němž jsme velice šťastní, znovu a znovu přicházejí okamžiky, v nichž se cítíme velmi osamělí.

Je všeobecně známo, že u žen dochází po čtyřicítce ke slábnutí činnosti vaječníků kvůli snížené produkci hormonu estrogenu, a upadají do menopauzy, odborně označované jako klimakterium. O tom, že se něco podobného děje i s muži po padesátce a ve vyšším věku, se už ale moc nemluví.

I my sami jsme ovlivňováni tím, co se stalo našim předkům, jak žili, jak přemýšleli a jak je ovlivnil jejich osud. Je to tím, že energie v rodině je propojená. Je v nás otisk celé naší dlouhé genetické historie, do které jsme v mnoha ohledech zapleteni.

Většina kultur považuje dotyk za něco přirozeného a léčivého. Prakticky všechny léčebné systémy všech dob, které se dochovaly, věří, že lze léčit dotykem, pohlazením či předáváním energie. Podle čínské medicíny jsou dokonce hlazením povrchu těla „hlazeny“ i vnitřní orgány.

Jak je možné, že někoho milujeme a přitom naše vášeň k němu upadá? Jak to, že se mnoho mužů po čtyřicítce zblázní a jde za jinou? Proč vůbec mají muži milenky a ženy milence? Proč někdy nedokážeme milovat jen jedinou ženu/jediného muže? Proč tak často končí zamilovanost nebo láska nenávistí?