Velikonoce

Velikonoce jsou svátky, které slaví jak pohané, tak i Křesťané a Židé. Jejich symbolem je hlavně ukřižování a mrtvých vstání Ježíše. V roce 325 se rozhodlo, že Velikonoce připadnou vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. Proto jsou tak pohyblivé. Velikonoční týden začíná vlastně Škaredou středou, o které se praví že by se tento den mělo pořádně uklízet a vyhnat tak zlé duchy z domu. Po Škaredé středě následuje Zelený čtvrtek, potom Velký Pátek, v němž se podle pověr otvírají cesty ke všem pokladům na zemi. A následuje Bílá sobota, která je odvozena od bílého roucha novorozeňat, která se v tento den křtila. Na Boží hod velikonoční, tedy v neděli se tradičně pečou mazance, velikonoční beránci a perníčky. Posledním dnem je Velikonoční pondělí, kdy v našich krajinách muži chodí s pomlázkou za děvčaty. Podle tradic pomlázka dívky posiluje, aby byly zdravé, krásné a plodné. Za tuhle výplatu chlapci dostávají symboly plodnosti - vajíčka. Ta můžou být malovaná, vyškrabovaná, barvená, zdobená voskem, slámou či jinak. V některých krajích se dívky také polévají vodou.

VELIKONOČNÍ ZVYKY V JINÝCH ZEMÍCH
Například v Německu se na Velikonoční pondělí dětem schovávají dárky a sladkosti v zahradách. Ve Finsku a Švédsku děti koledují v přestrojení za čarodějnice. Dánové si zase píší škádlivé psaníčka s tečkami podle počtu písmen ve jméně odesílatele. Podle anglické tradice zase ženy přivazují muže k židlím. Dámám se to oplácí ten po té. Italskou velikonoční specialitou je kynutý moučník ve tvaru holubice. Ve Španělsku se každoročně konají procesí. Kajícníci mají vysoké kuželovité čepce a zakrytý obličej.

VELIKONOCE A VAJÍČKA
Vajíčka k Velikonocím neodmyslitelně patří. Jsou spojeny s tradicemi a mají symbolizovat zdraví, vznik nového života, svěžest a sílu.

Děti jejich zdobení přímo zbožňují. Při jejich parádění nemusíme použít chemická barviva, úplně si můžeme vystačit s těmi přírodními.

Pokud chceme docílit velmi intenzivního odstínu příslušné barvy, musíme použít vejce s úplně bílou skořápkou.

HNĚDÁ: Tuto barvu získáme když vajíčka povaříme v dubové či olšové kůře nebo černém čaji

MRAMOROVÁ: Toto obarvení dodává vejci velmi zajímavý nádech. Získáme ho tak, že vajíčko obalíme do cibulových slupek a přetáhneme přes něho gázu.

ŽLUTÁ: Krásně žluté vajíčko vznikne uvaříme-li ho ve vodě s kari kořením či šafránem.

ČERVENÁ: Červená vznikne z šťáv z červené řepy či červeného zelí.

MODROU: Tuto zabarvení získáme tak, že vajíčko povaříme s borůvkami či bezinkami.

ZELENÁ: Zelenou nám pustí mladé žito či voda ze špenátu.


ORANŽOVOU: Této barvy docílíme vařením vejce s mrkví.

Vajíčka se můžou i různě polepit papírem, látkou, krajkou. Fantazii se meze nekladou.

Autor: Simona Grygárková, Dis